www.born2ride.cz

V neděli 7/6 se v Brně jel druhý podnik ČMN cupu. Jedná se o odpoledne, během nějž stihnete dva půlhodinové kvalifikační tréninky a závod na 7 kol. HKT Racing se dostavil kompletní (někteří blázni už v sedm ráno a přikupovali si tréninky), i když to tak úplně v plánu nebylo. Původně jsem měl jet já (Honza) s Koldou a ČMN cup si střihnout jako trénink. Nicméně po destrukci motorek na Lausitzringu se přidal i Italjet, který poprvé přivezl svoji novou CBR1000RR 07 (viz samostatný článek o novém stroji, který bude až se Italjet odpoutá od hromady práce) s cílem se co nejvíc se strojem sžít. Kolda zase přijel s novým blokem motoru a hrstkou náhradních dílů z Italjetovy vysloužilé RSV. Takže bylo co testovat. A jak to viděli jednotliví členové?

Honza:

Na rozdíl od kluků jsem měl po německém debaklu motorku jen lehce potrhanou, takže sobota v garáži a bike byl na neděli připraven. Když sem si to přihasil na okruh pánové už pilně testovali. Do první kvalifikačního tréninku jsem vstoupil poněkud vlažně a slabé časy tomu odpovídaly. Rychlík Kolda tam prásknul 2.17.3 a držel už po první kvalifikaci krásné šesté místo na startu. V druhé kvaldě jsem se lehce hecnul a s časem 2.17.4 se postavil hned vedle Koldy, který pro změnu prohnal svou nově slepenou RSV kačerem a šel spravovat. Jinak se v kvalifikacích fakt hodně padalo a nejen lehce… tady si trochu rýpnu: hayabusa je určitě hodně rychlá motorka, ale do skupiny fast bych se s ní fakt necpal. ČMN cup byl mým prvním závodem s pevným startem. To uvádím na začátek, protože to co jsem při startovací proceduře předvedl muselo smíchy složit veškeré přihlížející (akorát moje mladá se rozbrečela, co že to má doma za nemehlo). Zkrátka jednička, přední kolo v luftu, zpomalit, kolo na zem, za dvě, kolo opět v luftu, no co budu povídat – přískokem vpřed… ze sedmé pozice jsem byl po prvním kole rázem tříadvacátej a místo abych závodil, jsem do helmy vykřičel všechny sprostý slova v češtině, angličtině, němčině, prákrtu i sanskrtu… zbylých šest kol jsem strávil mohutným předjížděním (dva kluci mně uvolnili cestu sami po strašných nábězích na hasana). V posledních dvou zatáčkách jsem pak svedl krásný souboj s kolegou na R1 a o deset setin sekundy urval „krásné“ jedenácté místo... Jinak ale to byla velice milá zkušenost, zvlášť mě překvapilo, že kluci které znám z CEC tam srali neuvěřitelné časy a jeli fakt kudlu! A naopak pro mě bylo nemilým překvapením, že pořádné tempo chytám až tak ve třetím kole... ale aspoň je (kromě startů :-) co zlepšovat. Určitě skvělý trénink!

Kolda:

Předně musím poděkovat emeritnímu manažerovi Danmagnovi za zdárnou expedici do Německa, kde moje RSV prodělalo úspěšnou operaci srdce. Nakonec se opravdu potvrdila vada materiálu na bloku motoru, a tak se vyměnily bloky oba, pravý i levý. Jsou z modelu 2004 a tam už by neměl být problém. Motor zase šlape jako hodinky. Dokonce se mi podařilo zprovoznit quickshifter, ale bohužel, jak se dočtete níže, ne na dlouho :-) K vlastnímu ČMN cupu. Kvalifikace byla hodně našponovaná a malinko to smrdělo přemotivovaností některých borců. Teď bych měl napsat to samé o sobě, ale opravdu jsem (původně) neměl v plánu jet hranu. Vyjel jsem první rundu a asi ve čtvrtém kole se mi podařilo 2:17,3.. a s tím jsem byl víceméně spokojen, protože jsem se na této hranici motal celý den. V následném kole jsem ale bohužel na stadionu upadl. Bylo to v první táhlé levé zatáčce... Asi v její polovině (je nekonečná) jsem ucítil, jak se mi hrne kolo driftem a jelikož to bylo v maximálním náklonu, stačilo už jen málo a pustilo i přední. V této zatáčce jsem nikdy neviděl žádnou záludnost, příště už si dám pozor. Ukázkový pád, motorka se sklouzla po boku, téměř nic se nestalo. Jen můj konečně zprovozněný quickshifter se ulomil. Ale snad to nějak opravím. Tímto chci opět poděkovat Danmagnovi, že mi následně pomohl s motorkou a 10 kg kačírku, který jsem dovezl do boxu.

K samotnému závodu. Hned při prvním zahřívacím startu, se přes mě z leva převalilo něco velkého s bílou motorkou pod sebou. Ty jo, není to Šinďa? Je to Šinďa! Na toho si musím dát pozor. Ostrý start. Jednička záda, dvojka záda, ale celkově to nebylo zas tak špatné. Řekl bych lepší jak na Lausitzu. Samozřejmě zleva mě předletěl Šinďa. Začalo se tahat a já věděl, že co získám na začátku, to může být ve finále rozhodující. Letíme na áčko, zkusím vzít Šinďu na brzdy...ou chyba lávky, Šinďa jde na brzdy jako já, no ty vole, to bude mazec. Levá, pravá, sjezd na stadion, pole už se trochu trhá, Šinďa přede mnou. Tady by to mohlo vyjít, jdu o chlup později na brzdy, a dostávám se na Šinďovu úroveň a malinko před něj. Vím, že budu dřív v zatáčce a taky vím, že o mně Šinďa ví ?, takže mu to tam s rozevlátým zadním kolem posílám. Šinďa musí korigovat stopu (jak mi pak řekl) a řadí se za mě. Tahám a tahám. První čtveřici mám na dosah před sebou. Snažím se co to jde, ale odstup zůstává stejný (cca 50m). Po čtyřech kolech se ohlížím a za mnou celkem slušná díra . I když jedu všechny časy na kolo 2:16... soupeři se mi vzdalují. Hlídám si páté místo a uhlídám až do konce. Juchůůůů ….Na časech vidím, že první čtveřice jela poslední kola za 2:13 - 2:14...tak to je síla....To už je jiná liga, jiný šport …. :-)