Ani letos jsme se na velkou cenu do Brna nevydali osobně, neb ještě nejsme profíci s průkazem a nezbylo nám tedy než sledovat přímý přenos v bedně. Jako malé želízko v ohni měl sloužit externista Čenda, jenže ten si v sobotu večer nakapal do strojku a tak nějak prožil popáté GP v Brně s nadhledem, no vypadlo z něj alespoň pár fotek ze sobotních tréninků :o)

Ale pojďme k závodům. Tentokrát jsem sledoval poctivě všechny studiové vstupy, no nechám raděj bez komentáře - milým překvapením byl krátký rozhovor s Jimem Redmanem, souputníkem Františka Šťastného – ještě že komentovali Miloš Čihák s Joskou Kubíčkem, jejich bezprostřední a peprné komentáře mě fakt bavily a měly šťávu.

Ve stopětadvacítkách startovali na divokou kartu tři naši borci – Lukáš Šembera, Karel Pešek a Láďa Chmelík (na českém stroji FGR ) ovšem až z posledních řad, nejúspěšnější v kvalifikaci byli Iannone, Terol a Cortese. Závod sám byl docela napínavý, Iannone s Terolem hned všem poodjeli, ovšem Julian Simon je stíhací jízdou dotáhl a my jsme tak mohli sledovat krásné suboje o čtvrté místo mezi Smithem, Gadeou. Vazquesem a Espargarem, později pak do bojů zasáhli i Cortese a Marquez. Jak kola přibývala, trojčlenná skupinka na čele najela na čtvrtého Smithe přes šest sekund, což zůstalo až do cíle, první prolétl Terol, druhý Simon, třetí pak s lehčí ztrátou Iannone, kterému očividně přestal stroj šlapat podle představ.

Ve dvěstěpadesátkách se naše naděje upínaly ke Karlu Abrahamovi, ovšem náhoda tomu nechtěla, v balíku po startu měl Karel lehký kontakt, rozhodil si přední brzdu, a kvůli tomu nedobrzdil hned do první zatáčky, přičemž sestřelil chudáka Luthiho. Lukáš Pešek startoval se zdravotními problémy a tak uhájil prakticky pozici,ze které startoval. Za zmínku tedy stojí zejména skvělá jízda Pasiniho a Simoncelliho při soubojích o vítězství a také Bautistovo přetažené wheelie, které při radosti ze třetího místa neustál jako před lety Biaggi a totálně motku rozšlehal, no velmi vtipné momenty při příchodu k podiu.

V závodě Moto GP to po startu skoro vypadalo, že by mohl podiktovat i třeba Pedrosa, nicméně obě tovární Yamahy se přes něj rychle přehnali a to tak, že jak Rossi, tak Lorenzo, stihli zajet každý dvakrát rekord okruhu, přičemž lepší byl Jorge s časem 1:56:670. Už jsem doufal, že to bude řežba jak v Katalánsku, bohužel po prvních výměnách Lorenzovi podklouzl přebržděný předek a spadl. Dále už to bylo jen Rossiho one man show s hezkými souboji Eliase, Doviziosa a Capirexe o třetí místo. V cíli tedy první Rossi, druhý Pedrosa, třetí Elias.

Autor: Marcel "Macik" Šťastný
18.8.2009