Když jsem si před časem dával v duchu dohromady seznam filmů, které bych chtěl zpracovat, Bezstarostná jízda byla na prvním místě jakožto nejkultovnější film a před očima jsem už viděl nejdelší a nejnabitější recenzi. Jaké ale bylo překvapení po shlédnutí filmu – naposledy jsem Bezstarostnou jízdu viděl před pár lety - při zjištění, že řádků textu asi moc nebude. Tuhle movie se rozhodl v roce 1969 natočit Dennis Hopper za účasti svých přátel s omezenými prostředky a nejasnou představou děje. Vše začíná scénou když Captain America ( Peter Fonda ) a Billy ( Hopper ) jedou na kroskách do Mexika pro kokain, aby jej vzápětí prodali a vyrazili na svých vyšperkovaných chopperech z L.A. na jejich bezstarostnou jízdu do New Orleansu, kde právě probíhal karneval Mardi Gras.

Ve filmu si můžeme vychutnat prosté, ničím nerušené projíždění krajinou, tu představu opravdové volnosti na dvou kolech, stejně jako hlubokomyslné, a přesto nevýřečné dialogy při kouření marihuany. Vše vylíčeno barvitou kamerou s místy zvláštními prostřihy. Mince má dvě strany a pokaždé, když Billy a Captain America dorazí k městu, střetávají se s jiným chápáním slova svoboda. To jim trefně vysvětlí notorik a právník George Hanson (Jack Nicholson) večer u ohně (a marihuany), když je společně pustí šerif z místní basy.

Na jeho slova bohužel dojde, když si další den chtějí dát něco k jídlu v dalším louisianském městě a narazí na místní burany. Vše graduje v noci, kdy je trojice napadena a George umlácen k smrti. Přes hrůzný zážitek se rozhodnou pokračovat v cestě, v New Orleansu zajdou do bordelu, kam se chtěl George vypravit a spolu s dvěma děvčaty se rozhodnou jít ven do karnevalového průvodu, kde si zobnou trochu LSD…. mimochodem zajímavá scéna. Na druhý den si přiznají, že jejich vize svobody byla přeci jen trochu chybná a chtějí pokračovat dožít peněz na Floridu. To jim ale překazí dvojice buranů v projíždějícím pick-upu, kteří je pokládají za špínu a bez servítek Billyho i kapitána odstřelí za jízdy. Na to v jak pomalém tempu film probíhá, je tohle dost rychlé a drsné zakončení… A od hořící motorky vzdalující se kamera končí záběry pohledem do nebe…

Filmu dávám tři a půl hvězdičky, přestože skoro nebyl scénář, povedlo se na tu dobu zpracovat otevřenou výpověď obou pohledů na svobodu s barvitou kamerou a podmanivou hudbou.

Autor: Marcel "Macik" Šťastný
8.6.2009